Tuláci : [Sborník povídek rus autorů].

Tuláci, již samo toto slovo v sobě tají vůni dálek a pocit svobody a nezávislosti. Jejich osudy odjakživa inspirovaly spisovatele jako možnost vyjádření vlastního postoje k světu i osobních ideálů o uspořádání lidské společnosti. Koncem středověku se na cestách literatury objevuje picaro (španělsky šibal), bodrý, mnohdy však i prohnaný tulák bez domova, který si své místo na slunci musí vydobýt i za cenu žebroty či drobných podvodů. Jeho pravým opakem je tulák v pojetí rousseauovského 18. století: člověk nezkažený, od přírody dobrý, který se nutně musí dostat do konfliktu se společností a jejími zákony a který nezřídka jejím deformacím podléhá. Romantismus s sebou přinesl poutníka zklamaného civilizací, před kterou se marně snaží uprchnout. Realismus a hlavně spisovatelé období kritického realismu prezentují své hrdiny z prožitku gorkovsky tvrdých "univerzit" života.
Tulácký motiv se v ruské literatuře objevuje již od dob Puškinových. Z děl prozaiků, pro něž se tuláctví stalo celoživotním osudem, byl sestaven i tento sborník.